Jeho projev na dlouh\u00fdch \u010dty\u0159icet let definitivn\u011b vyhnal ze zem\u011b svobodu a demokracii. Po r\u00e9torice tehdej\u0161\u00edho premi\u00e9ra Klementa Gottwalda, kter\u00fd 25. \u00fanora 1948 na pra\u017esk\u00e9m V\u00e1clavsk\u00e9m n\u00e1m\u011bst\u00ed n\u00e1rodu ozn\u00e1mil, \u017ee se pr\u00e1v\u011b vrac\u00ed z Hradu a prezident Edvard Bene\u0161 v\u0161echny jeho n\u00e1vrhy p\u0159ijal, se po n\u011bkdej\u0161\u00edm \u010ceskoslovensku rozlila rud\u00e1 barva. Komunistick\u00fd pu\u010d byl dokon\u00e1n. Producentka dokumentu Um\u011bn\u00ed disentu Mariana \u010capkov\u00e1, absolventka University of Nebraska v oborech diplomacie a mezin\u00e1rodn\u00ed vztahy tvrd\u00ed, \u017ee bol\u0161evismus zaset\u00fd p\u0159esn\u011b p\u0159ed 74 lety, p\u0159eru\u0161il p\u0159irozen\u00fd spole\u010densk\u00fd a ekonomick\u00fd v\u00fdvoj. \u201eVytrhl na\u0161i zemi ze spole\u010dnosti kultivovan\u00fdch demokratick\u00fdch st\u00e1t\u016f. Tato jizva nebude nikdy zcela zacelena, negativn\u00ed dopady bude poci\u0165ovat je\u0161t\u011b mnoho generac\u00ed a \u010desk\u00fd n\u00e1rod si ponese je\u0161t\u011b mnoho let stigmata a rozd\u011blen\u00ed ve spole\u010dnosti, v mezilidsk\u00fdch vztaz\u00edch a v p\u0159irozen\u00fdch ekonomick\u00fdch vazb\u00e1ch,\u201c \u0159\u00edk\u00e1 v rozhovoru pro EuroZpr\u00e1vy.cz Mariana \u010capkov\u00e1.<\/p>\n\n\n\n
Zdr\u00e1h\u00e1 se \u0159\u00edci, zda tehdej\u0161\u00ed prezident Edvard Bene\u0161 nese jasnou vinu za bol\u0161evick\u00fd p\u0159evrat. P\u0159ed n\u00edm toti\u017e neodolal tlaku, kter\u00fd na n\u011bj vytv\u00e1\u0159el premi\u00e9r Klement Gottwald, jen\u017e 25. \u00fanora 1948 odpoledne zavr\u0161il komunistick\u00fd pu\u010d. Absolventka University of Nebraska v oborech diplomacie a mezin\u00e1rodn\u00ed vztahy i Vysok\u00e9 \u0161koly ekonomick\u00e9 v Praze Mariana \u010capkov\u00e1 nev\u00ed, jak p\u0159esn\u011b b\u00fdval\u00e1 hlava st\u00e1tu p\u0159ed 74 lety uva\u017eovala. \u201eKa\u017edop\u00e1dn\u011b se ocitl mezi ml\u00fdnsk\u00fdmi kameny dvou hrozeb, a to p\u0159\u00edtomnost\u00ed v\u00e1lky a mo\u017en\u00fdm sov\u011btsk\u00fdm podru\u010d\u00edm.\u201c Zastupitelka hlavn\u00edho m\u011bsta za uskupen\u00ed Praha sob\u011b se \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b sna\u017e\u00ed naj\u00edt pro Bene\u0161e pochopen\u00ed. \u201eNikdy nev\u00edte, jak p\u0159esn\u011b budou ud\u00e1losti prob\u00edhat. Tehdej\u0161\u00ed doba v mnoh\u00e9m p\u0159ipom\u00edn\u00e1 sou\u010dasnou situaci na rusko-ukrajinsk\u00e9 hranici. S t\u00edm rozd\u00edlem, \u017ee tehdy bylo \u010ceskoslovensko po velmi \u010derstv\u00e9 zku\u0161enosti druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky.\u201c Domn\u00edv\u00e1 se, \u017ee konflikt m\u011bl velk\u00fd vliv na rozhodov\u00e1n\u00ed ve snaze vyhnout se krvav\u00fdm dopad\u016fm p\u0159\u00edpadn\u00e9 revoluce. \u201eFaktem ale je, \u017ee v t\u00e9 dob\u011b byla ji\u017e \u0159ada informac\u00ed o tom, jak vypad\u00e1 sov\u011btsk\u00fd re\u017eim zevnit\u0159,\u201c stoprocentn\u011b Bene\u0161e neobhajuje.<\/em><\/p>\n\n\n\n K tragick\u00e9mu datu, kter\u00e9 bylo za totality ozna\u010dovan\u00e9 jako V\u00edt\u011bzstv\u00ed pracuj\u00edc\u00edho lidu \u010di V\u00edt\u011bzn\u00fd \u00fanor, p\u0159isp\u011bla podle p\u0159edsedkyn\u011b magistr\u00e1tn\u00edho V\u00fdboru pro v\u00fdchovu a vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed i tehdy \u010derstv\u00e1 zku\u0161enost z v\u00e1lky. \u201eLid\u00e9 narozeni kolem roku 1930 nevyr\u016fstali v bezpe\u010dn\u00e9m prost\u0159ed\u00ed a mysleli si, \u017ee s n\u00e1stupem komunist\u016f p\u0159ich\u00e1z\u00ed klid. I to se podle m\u00e9ho soudu na dal\u0161\u00edm v\u00fdvoji odrazilo.\u201c Producentka a spolutv\u016frkyn\u011b \u010desko-americk\u00e9ho dokumentu Um\u011bn\u00ed disentu upozor\u0148uje, \u017ee i generaci, kter\u00e1 za\u017eila prezidenta Tom\u00e1\u0161e Masaryka, jen\u017e se v\u016f\u010di bol\u0161evik\u016fm vymezoval, komunist\u00e9 nevadili. \u201eNesm\u00edme zapomenout ani na fakt, \u017ee ne v\u0161ichni se m\u011bli za prvn\u00ed republiky dob\u0159e. \u0160lo jist\u011b o politick\u00fd p\u0159evrat, nicm\u00e9n\u011b je pot\u0159eba si p\u0159ipustit, \u017ee n\u011bkte\u0159\u00ed proti komunismu nebyli a mnoz\u00ed jej i dokonce v\u00edtali.\u201c B\u00fdval\u00e1 \u010dlenka N\u00e1rodn\u00edho bezpe\u010dnostn\u00edho \u00fa\u0159adu pro kybernetickou a informa\u010dn\u00ed bezpe\u010dnost zd\u016fraz\u0148uje, \u017ee pu\u010d znamenal velk\u00fd z\u00e1sah do kultury spole\u010dnosti. \u201eNajednou bylo \u017e\u00e1douc\u00ed to, co d\u0159\u00edve bylo pova\u017eov\u00e1no za znak ni\u017e\u0161\u00edch spole\u010densk\u00fdch vrstev, a naopak. Obdob\u00ed komunismu zaselo v lidech ned\u016fv\u011bru ke st\u00e1tu. \u0158ada osob se zaj\u00edm\u00e1 p\u0159edev\u0161\u00edm o sv\u00e9 soukrom\u00e9 z\u00e1jmy a nem\u00e1 z\u00e1jem se zapojovat do ve\u0159ejn\u00e9ho d\u011bn\u00ed.\u201c Aby se neopakoval druh\u00fd 25. \u00fanor 1948, je nutn\u00e9 b\u00fdt ostra\u017eit\u00ed. \u201e To znamen\u00e1 sledovat d\u016fv\u011bryhodn\u00e9 zdroje informac\u00ed, neb\u00e1t se ozvat a anga\u017eovat,\u201c m\u00edn\u00ed v rozhovoru pro EuroZpr\u00e1vy.cz Mariana \u010capkov\u00e1.<\/em> Pan\u00ed \u010capkov\u00e1, kam v na\u0161\u00ed historii \u0159ad\u00edte datum 25. \u00fanora 1948, kdy komunist\u00e9 na den p\u0159esn\u011b p\u0159ed 74 lety dokonali pu\u010d v n\u011bkdej\u0161\u00edm \u010ceskoslovensku a jak se na tragickou ud\u00e1lost d\u00edv\u00e1te z pohledu producentky dokumentu Um\u011bn\u00ed disentu i absolventky Univerzity v Nebrasce, na n\u00ed\u017e jste vystudovala obory diplomacie a mezin\u00e1rodn\u00ed vztahy?<\/strong><\/p>\n\n\n\n Jednalo se o osudov\u00fd moment, kter\u00fd na\u0161i zemi vych\u00fdlil na mnoho desetilet\u00ed do sov\u011btsk\u00e9ho vlivu. Za\u010dalo tak obdob\u00ed nesvobody a hr\u016fz pades\u00e1t\u00fdch let. Z\u00e1rove\u0148 byla na\u0161e zem\u011b tehdy \u010derstv\u011b po skon\u010den\u00ed druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky. Lid\u00e9, kte\u0159\u00ed se narodili kolem roku 1930 a vyr\u016fstali poznamenan\u00ed v\u00e1lkou, vkro\u010dili do dosp\u011blosti. Byla to ale dosp\u011blost, kter\u00e1 neznala vyr\u016fst\u00e1n\u00ed v bezpe\u010dn\u00e9m prost\u0159ed\u00ed, a mysleli si, \u017ee s n\u00e1stupem komunist\u016f p\u0159ich\u00e1z\u00ed klid. I to se podle m\u00e9ho soudu na dal\u0161\u00edm v\u00fdvoji odrazilo.<\/p>\n\n\n\n Dob\u0159e, p\u0159esto se zept\u00e1m konkr\u00e9tn\u011bji. Nezar\u00e1\u017e\u00ed v\u00e1s, \u017ee tehdej\u0161\u00ed zejm\u00e9na star\u0161\u00ed generace, kter\u00e1 b\u011bhem prvn\u00ed republiky za\u017eil dvacet let plurality, ekonomick\u00e9ho profitu, se n\u00e1hle nechal doslova sv\u00e1zat totalitou? Nav\u00edc uzn\u00e1van\u00fd prezident Tom\u00e1\u0161 Garrigue Masaryk komunistickou ideologii odm\u00edtal. M\u00e1m pocit, \u017ee nejsme pevn\u00ed v p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed, \u010deho\u017e nap\u0159\u00edklad vyu\u017eil v roce 1969 pozd\u011bj\u0161\u00ed prezident Gust\u00e1v Hus\u00e1k, kter\u00fd \u0159ekl, \u017ee d\u00e1 \u010cech\u016fm gul\u00e1\u0161 a pivo a bude klid.<\/strong><\/p>\n\n\n\n Mysl\u00edm, \u017ee se nejednalo o n\u00e1hl\u00e9 sv\u00e1z\u00e1n\u00ed totalitou. Nesm\u00edme zapomenout na zku\u0161enost v\u00e1lky ani na fakt, \u017ee ne v\u0161ichni se m\u011bli za prvn\u00ed republiky dob\u0159e, ka\u017ed\u00e9mu se nevedlo. \u0160lo jist\u011b o politick\u00fd p\u0159evrat, nicm\u00e9n\u011b je pot\u0159eba si p\u0159ipustit, \u017ee n\u011bkte\u0159\u00ed proti komunismu nebyli a mnoz\u00ed jej i dokonce v\u00edtali. To re\u017eimu tak\u00e9 nahr\u00e1lo a vyu\u017eil toho.<\/p>\n\n\n\n Zept\u00e1m se v\u00e1s jako magistr\u00e1tn\u00ed p\u0159edsedkyn\u011b V\u00fdboru pro v\u00fdchovu a vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed, jak\u00e9 nejv\u011bt\u0161\u00ed stopy zanechal \u00danor 1948 v sou\u010dasn\u00e9 spole\u010dnosti, by\u0165 u\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 33 let \u017eijeme ve svobod\u011b a demokracii?<\/strong><\/p>\n\n\n\n Vn\u00edm\u00e1m, \u017ee obdob\u00ed komunismu zaselo v lidech ned\u016fv\u011bru ke st\u00e1tu a obecn\u011b ke st\u00e1tn\u00edm z\u0159\u00edzen\u00edm i jak\u00e9koli institucionalizaci. Jako n\u00e1rod \u017eijeme privatizmem, \u0159ada osob se zaj\u00edm\u00e1 p\u0159edev\u0161\u00edm o sv\u00e9 soukrom\u00e9 z\u00e1jmy a nem\u00e1 z\u00e1jem se zapojovat do ve\u0159ejn\u00e9ho d\u011bn\u00ed. Anebo pokud m\u00e1, tak \u201enavzdory st\u00e1tu\u201c.<\/p>\n\n\n\n Kdy\u017e nezab\u0159edneme do hlubok\u00fdch politologick\u00fdch debat, tak mn\u011b osobn\u011b na mysli vytane, \u017ee d\u011bdictv\u00ed nelidsk\u00e9ho re\u017eimu se st\u00e1le prom\u00edt\u00e1 do gastronomie, \u0161kol, ze kter\u00fdch po p\u0159evratu ode\u0161li mu\u017ei-u\u010ditel\u00e9 \u010di do sv\u011bta m\u00f3dy, z n\u00ed\u017e se zejm\u00e9na u mu\u017e\u016f vytratilo no\u0161en\u00ed klobouk\u016f jako pokr\u00fdvky hlavy, kter\u00e9 byly pova\u017eov\u00e1ny za bur\u017eoazn\u00ed. V\u017edy\u0165 tehdej\u0161\u00ed premi\u00e9r Klement Gottwald p\u0159i \u0159e\u010dn\u011bn\u00ed v \u00danoru 1948 jej sundal a vyp\u016fj\u010dil si beranici, aby p\u016fsobil v\u00edce d\u011blnicky. Nav\u00edc je v\u0161ude p\u0159\u00edtomn\u00e1 protekce. Co napadne v\u00e1s?<\/strong><\/p>\n\n\n\n V\u00fdvoj m\u00f3dy \u010di gastronomie se d\u011bje neust\u00e1le, nedok\u00e1\u017eu ohodnotit, jak\u00fd p\u0159esn\u011b dopad do dne\u0161n\u00edch dn\u016f v t\u00e9to oblasti m\u011bl p\u0159evrat v roce 1948. Na druhou stranu je t\u0159eba zd\u016fraznit, \u017ee se jednalo opravdu o velk\u00fd z\u00e1sah do kultury cel\u00e9 spole\u010dnosti, kdy najednou bylo \u017e\u00e1douc\u00ed to, co d\u0159\u00edve bylo pova\u017eov\u00e1no za znak ni\u017e\u0161\u00edch spole\u010densk\u00fdch vrstev, a naopak.<\/p>\n\n\n\n Jedna z v\u00fdrazn\u00fdch tv\u00e1\u0159\u00ed protikomunistick\u00e9ho vzdoru, signat\u00e1\u0159ka Charty 77 Dana N\u011bmcov\u00e1, v rozhovoru<\/a> pro EuroZpr\u00e1vy.cz p\u0159i 45. v\u00fdro\u010d\u00ed od vzniku ob\u010dansk\u00e9ho hnut\u00ed nazna\u010dila, \u017ee komunistick\u00e9 my\u0161len\u00ed je zako\u0159en\u011bno i v generac\u00edch, kter\u00e9 nelidsk\u00fd re\u017eim v\u016fbec neza\u017eily. Doslova \u0159ekla: \u201eKdy\u017e se k n\u00e1m dostala od Ma\u010far\u016f v l\u00e9t\u011b roku 1989 zpr\u00e1va, kter\u00e1 tvrdila, \u017ee dny komunismu jsou se\u010dteny, byla jsem k jejich optimismu skeptick\u00e1, a proto moje aktivity v Chart\u011b 77 neochabovaly. A m\u011bla jsem spr\u00e1vn\u00e9 tu\u0161en\u00ed, nebo\u0165 komunismus bohu\u017eel nikdy neskon\u010dil. A to i p\u0159esto, \u017ee se reprezentanti tehdej\u0161\u00ed vedouc\u00ed \u00falohy komunistick\u00e9 strany nedostali loni po sn\u011bmovn\u00edch volb\u00e1ch do Doln\u00ed komory Parlamentu \u010cesk\u00e9 republiky. Komunismus bohu\u017eel infikoval na\u0161e nitro a n\u00e1kaza zachv\u00e1tila i generaci, kter\u00e1 se narodila i po jeho p\u00e1du. Mnoz\u00ed rodi\u010de toti\u017e uva\u017euj\u00ed jak za star\u00fdch \u010das\u016f, a to m\u00e1 na mlad\u00e9 neblah\u00fd vliv. Jsem ale moc r\u00e1da, jakou \u00falohu v na\u0161ich d\u011bjin\u00e1ch Charta 77 sehr\u00e1la.\u201c Existuje n\u011bjak\u00fd recept, jak star\u00e9 my\u0161len\u00ed vyko\u0159enit, aby komunismus p\u0159estal infikovat na\u0161e nitro?<\/strong><\/p>\n\n\n\n Osobn\u011b vid\u00edm cestu nejen ve vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed nov\u00fdch generac\u00ed v tom, co komunismus znamenal a jak re\u00e1ln\u011b a ka\u017edodenn\u011b omezoval svobodn\u00fd \u017eivot a v\u00fdvoj ka\u017ed\u00e9ho jedince. Vid\u00edm ji tak\u00e9 v osobn\u00ed anga\u017eovanosti, ve znovuobnoven\u00ed d\u016fv\u011bry v instituce, jako je politick\u00e9 \u0159\u00edzen\u00ed nebo t\u0159eba pr\u00e1v\u011b \u0161kolstv\u00ed. To ale nejde bez kvalitn\u00ed demokratick\u00e9 politiky, kterou budou reprezentovat skute\u010dn\u011b vzd\u011blan\u00ed a pracovit\u00ed lid\u00e9, kte\u0159\u00ed se nebudou b\u00e1t prosadit zm\u011bny. Nejde to ale ani bez kvalitn\u00edch \u0161kol a cel\u00e9ho vzd\u011bl\u00e1vac\u00edho syst\u00e9mu.<\/p>\n\n\n\n BENE\u0160 SE CHT\u011aL VYHNOUT KRVEPROLIT\u00cd Z MO\u017dN\u00c9 REVOLUCE<\/strong><\/p>\n\n\n\n Komunist\u00e9 b\u011bhem sv\u00e9ho b\u011bsn\u011bn\u00ed popravili z politick\u00fdch d\u016fvod\u016f 248 lid\u00ed, z toho jednu \u017eenu Miladu Hor\u00e1kovou, re\u017eim okradl v r\u00e1mci kolektivizace sedl\u00e1ky o prosperuj\u00edc\u00ed grunty, ze zem\u011b p\u0159ed krutou totalitou v obdob\u00ed let 1948 a\u017e 1989 uprchlo do emigrace na dv\u011b st\u011b tis\u00edc lid\u00ed. V \u010dem byla podle V\u00e1s bol\u0161evick\u00e1 ideologie nejz\u00e1ke\u0159n\u011bj\u0161\u00ed? Historik z \u00dastavu pro studium totalitn\u00edch re\u017eim\u016f Mat\u011bj B\u00edl\u00fd loni v rozhovoru<\/a> pro EuroZpr\u00e1vy.cz p\u0159i stolet\u00e9m v\u00fdro\u010d\u00ed vzniku KS\u010c k jej\u00edmu p\u016fsoben\u00ed \u0159ekl: \u201eM\u00e1m-li jedna\u010dty\u0159icetiletou diktaturu KS\u010c hodnotit ze \u0161ir\u0161\u00ed perspektivy, krom obecn\u011b zn\u00e1m\u00fdch a odsouzen\u00edhodn\u00fdch repres\u00ed, bych vyzdvihl v\u00fdraznou stagnaci a zaost\u00e1v\u00e1n\u00ed v mnoha oblastech, a\u0165 u\u017e spole\u010densk\u00fdch \u010di hospod\u00e1\u0159sk\u00fdch, kter\u00e9 se v t\u00e9to del\u0161\u00ed perspektiv\u011b jasn\u011b projevily.\u201c<\/strong><\/p>\n\n\n\n Komunismus v na\u0161\u00ed zemi p\u0159eru\u0161il p\u0159irozen\u00fd spole\u010densk\u00fd a ekonomick\u00fd v\u00fdvoj, vytrhl na\u0161i zemi ze spole\u010dnosti kultivovan\u00fdch demokratick\u00fdch st\u00e1t\u016f. Tato jizva nebude nikdy zcela zacelena, negativn\u00ed dopady bude poci\u0165ovat je\u0161t\u011b mnoho generac\u00ed a \u010desk\u00fd n\u00e1rod si ponese je\u0161t\u011b mnoho let stigmata a rozd\u011blen\u00ed ve spole\u010dnosti, v mezilidsk\u00fdch vztaz\u00edch a v p\u0159irozen\u00fdch ekonomick\u00fdch vazb\u00e1ch. V\u011b\u0159\u00edm, \u017ee to nebyla doba ztracen\u00e1, lid\u00e9 v n\u00ed \u017eili sv\u00e9 \u0161\u0165astn\u00e9 osudy, ale bez mo\u017enost\u00ed, o kter\u00e9 byli ochuzeni vlivem politiky, a to se u\u017e nikdy nesm\u00ed opakovat.<\/p>\n\n\n\n Je zaj\u00edmav\u00e9, \u017ee americk\u00e1 zpravodajsk\u00e1 slu\u017eba CIA, jak v roce 2017 p\u0159ipomn\u011bl server<\/a> idnes.cz, byla je\u0161t\u011b v prosinci roku 1947 p\u0159esv\u011bd\u010den\u00e1, \u017ee komunistick\u00fd pu\u010d v \u010ceskoslovensku je nyn\u00ed nepravd\u011bpodobn\u00fd, proto\u017ee by se z\u0159ejm\u011b neobe\u0161el bez nasazen\u00ed sov\u011btsk\u00e9 arm\u00e1dy, a to by byl risk, soudila. Je mo\u017en\u00e9 \u0159\u00edci, \u017ee anal\u00fdza Ameri\u010dany ukol\u00e9bala a p\u0159isp\u011bla k tomu, \u017ee Z\u00e1pad o dva m\u011bs\u00edce pozd\u011bji jen ne\u010dinn\u011b p\u0159ihl\u00ed\u017eel p\u00e1du \u010ceskoslovenska do vazalstv\u00ed Kremlu? Na druhou stranu je zapot\u0159eb\u00ed zd\u016fraznit, \u017ee americk\u00fd ministr zahrani\u010d\u00ed George Catlett Marshall v listopadu 1947 sv\u00e9 kolegy v kabinetu informoval, \u017ee lze o\u010dek\u00e1vat sov\u011btsk\u00e9 upevn\u011bn\u00ed moci nad \u010ceskoslovenskem. P\u0159ijde mn\u011b, \u017ee CIA tehdej\u0161\u00ed situaci dost podcenila, nemysl\u00edte?<\/strong><\/p>\n\n\n\n Pochopiteln\u011b se mohu pouze domn\u00edvat, jak\u00e9 m\u011bla CIA v tehdej\u0161\u00ed dob\u011b informace. V mnoh\u00e9m ale situaci v roce 1947 p\u0159ipom\u00edn\u00e1 sou\u010dasn\u00e1 situace na rusko-ukrajinsk\u00e9 hranici. V\u0161ichni vn\u00edm\u00e1me, \u017ee doch\u00e1z\u00ed v t\u011bchto dnech k p\u0159elomov\u00fdm ud\u00e1lostem. P\u0159esto nev\u00edme, jak\u00e9 kroky budou n\u00e1sledovat a kdy nastane okam\u017eik pro aktivitu na\u0161\u00ed zem\u011b. V\u017edy budu na stran\u011b aktivn\u00edch a rozhodn\u00fdch, odv\u00e1\u017en\u00fdch krok\u016f.<\/p>\n\n\n\n I kdy\u017e je 25. \u00fanor 1948 tradi\u010dn\u011b pova\u017eovan\u00fd za jedno ze stigmatick\u00fdch osmi\u010dkov\u00fdch dat tuzemsk\u00fdch d\u011bjin, dve\u0159e k n\u011bmu, jak p\u0159ed \u010dty\u0159mi lety vzpomn\u011bl server<\/a> \u010cT 24, se otev\u0159ely u\u017e o p\u011bt let d\u0159\u00edve a jednou z osob, kter\u00e9 v p\u0159evratu hr\u00e1ly kl\u00ed\u010dovou roli, byl paradoxn\u011b i prezident Edvard Bene\u0161. Na po\u010d\u00e1tku pra\u017esk\u00e9 cesty do kremelsk\u00e9ho podru\u010d\u00ed toti\u017e st\u00e1la Smlouva o \u010deskoslovensko-sov\u011btsk\u00e9m p\u0159\u00e1telstv\u00ed, kterou 12. prosince 1943 pod Bene\u0161ovou a Stalinovou patronac\u00ed podepsal velvyslanec v Moskv\u011b Zden\u011bk Fierlinger a tamn\u00ed ministr zahrani\u010d\u00ed Vja\u010deslav Molotov. Po negativn\u00ed p\u0159edv\u00e1le\u010dn\u00e9 zku\u0161enosti se z\u00e1padn\u00edmi spojenci t\u00edm cht\u011bla tuzemsk\u00e1 diplomacie op\u0159\u00edt bezpe\u010dnostn\u00ed z\u00e1ruky rozbit\u00e9 republiky o s\u00edlu Sov\u011btsk\u00e9ho svazu. Nep\u0159ekvapuje V\u00e1s, \u017ee Bene\u0161, kter\u00fd se jako b\u00fdval\u00fd \u0161\u00e9f diplomacie orientoval na Z\u00e1pad, souzn\u011bl se signifikac\u00ed dohody? Musel p\u0159ece v\u011bd\u011bt, \u017ee rozp\u00ednaj\u00edc\u00ed velmoc n\u00e1s nenech\u00e1 po v\u00e1lce svobodn\u011b d\u00fdchat?<\/strong><\/p>\n\n\n\n Byla to sou\u010d\u00e1st jedn\u00e1n\u00ed poznamenan\u00e1 v\u00e1le\u010dnou a p\u0159edv\u00e1le\u010dnou zku\u0161enost\u00ed. Nev\u00edm, jak p\u0159esn\u011b Bene\u0161 tehdy uva\u017eoval. Ka\u017edop\u00e1dn\u011b se ocitl mezi ml\u00fdnsk\u00fdmi kameny dvou hrozeb, a to p\u0159\u00edtomnost\u00ed v\u00e1lky a mo\u017en\u00fdm sov\u011btsk\u00fdm podru\u010d\u00edm.<\/p>\n\n\n\n Dal\u0161\u00ed cestou k nesvobod\u011b bylo jist\u011b odm\u00edtnut\u00ed takzvan\u00e9ho Marshallova pl\u00e1nu, 3. dubna 1948 podepsal americk\u00fd prezident Harry S. Truman z\u00e1kon o pov\u00e1le\u010dn\u00e9 zahrani\u010dn\u00ed pomoci, jeho\u017e sou\u010d\u00e1st\u00ed byl pr\u00e1v\u011b Marshall\u016fv pl\u00e1n. \u010ce\u0161t\u00ed reprezentanti nejen prezident Edvard Bene\u0161, ale i Klement Gottwald se k n\u011bmu nejprve stav\u011bli pozitivn\u011b. V dob\u011b schv\u00e1len\u00ed pl\u00e1nu v USA u\u017e jej ale \u010ceskoslovensko odm\u00edtalo, a to na n\u00e1tlak sov\u011btsk\u00e9ho v\u016fdce Josifa Vissarionovi\u010de Stalina. Pl\u00e1n hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 pomoci Evrop\u011b tak nakonec definitivn\u011b zpe\u010detil existenci studen\u00e9 v\u00e1lky. Byla po jeho odm\u00edtnut\u00ed je\u0161t\u011b \u0161ance, jak se vymanit ze sov\u011btsk\u00fdch kle\u0161t\u00ed?<\/strong><\/p>\n\n\n\n V\u00e1\u0161 dotaz nedok\u00e1\u017eu p\u0159esn\u011b posoudit. Domn\u00edv\u00e1m se ov\u0161em, \u017ee pro n\u00e1s jako malou zemi uprost\u0159ed Evropy tehdy bez ciz\u00ed pomoci tato varianta, \u017ee bychom se sami osvobodili od sov\u011btsk\u00e9ho vlivu, skute\u010dn\u011b neexistovala.<\/p>\n\n\n\n \u010cLOV\u011aK M\u016e\u017dE LH\u00c1T I S\u00c1M SOB\u011a, HRANICE NAIVITY JE TENK\u00c1<\/strong><\/p>\n\n\n\n Na prezidenta Edvarda Bene\u0161e v \u00fanorov\u00fdch dnech vyv\u00edjel opakovan\u011b ob\u0159\u00ed n\u00e1tlak tehdej\u0161\u00ed ministersk\u00fd p\u0159edseda Klement Gottwald. Za pouh\u00fdch deset minut se mu 25. \u00fanora 1948 poda\u0159ilo nemocnou a zesl\u00e1blou hlavu st\u00e1tu po 16. hodin\u011b v jeho odporu zlomit. P\u0159im\u011bl jej k obm\u011bn\u011b vl\u00e1dy podle komunistick\u00fdch not. Gottwald vyhro\u017eoval Bene\u0161ovi zat\u00fdk\u00e1n\u00edm, ob\u010danskou v\u00e1lkou a z\u0159ejm\u011b i intervenc\u00ed sov\u011btsk\u00e9 arm\u00e1dy. Jedn\u00e1n\u00ed v ur\u010dit\u00fdch momentech p\u0159ipom\u00ednalo sch\u016fzku, kter\u00e1 se odehr\u00e1la v Berl\u00edn\u011b v b\u0159eznu 1939. Tehdy byli hlavn\u00edmi akt\u00e9ry Adolf Hitler a chv\u00edlemi zdravotn\u011b indisponovan\u00fd prezident Emil H\u00e1cha, kter\u00fd po brut\u00e1ln\u00edm n\u00e1tlaku sv\u011b\u0159il \u201eosud \u010desk\u00e9ho n\u00e1roda a zem\u011b do rukou v\u016fdce n\u011bmeck\u00e9 \u0158\u00ed\u0161e\u201c.\u201eGottwald tak\u00e9 nazna\u010doval, \u017ee by bylo mo\u017en\u00e9 znovu otev\u0159\u00edt Bene\u0161ovu odpov\u011bdnost za mnichovsk\u00e9 ud\u00e1losti roku 1938, co\u017e byl takov\u00fd kostlivec v prezidentov\u011b sk\u0159\u00edni,\u201c popisoval pro server<\/a> idnes.cz historik z \u00dastavu pro soudob\u00e9 d\u011bjiny Akademie v\u011bd \u010cR Old\u0159ich T\u016fma, kter\u00fd se trochu Bene\u0161e zastal. \u201eMo\u017en\u00e1 po\u0159\u00e1d doufal, \u017ee se d\u00e1 je\u0161t\u011b n\u011bco zachr\u00e1nit a \u017ee ten jeho postoj \u2013 tedy vyhov\u011bn\u00ed Gottwaldov\u00fdm po\u017eadavk\u016fm \u2013 zabr\u00e1n\u00ed perzekuc\u00edm. Jen\u017ee ani tomu sv\u00fdm rozhodnut\u00edm nezabr\u00e1nil.\u201c M\u011bl b\u00fdt podle v\u00e1s Bene\u0161 odv\u00e1\u017en\u011bj\u0161\u00ed a r\u00e1zn\u011bj\u0161\u00ed?<\/strong><\/p>\n\n\n\n Zp\u011btn\u011b vzato se v\u0161e takto jev\u00ed. Nikdy ale nev\u00edte, jak p\u0159esn\u011b budou ud\u00e1losti prob\u00edhat. Jak jsem ji\u017e \u0159\u00edkala, je to situace v mnoh\u00e9m podobn\u00e1 sou\u010dasn\u00e9 situaci na rusko-ukrajinsk\u00e9 hranici. S t\u00edm rozd\u00edlem, \u017ee tehdy bylo \u010ceskoslovensko po velmi \u010derstv\u00e9 zku\u0161enosti druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky. Domn\u00edv\u00e1m se, \u017ee konflikt m\u011bl velk\u00fd vliv na rozhodov\u00e1n\u00ed ve snaze vyhnout se krvav\u00fdm dopad\u016fm mo\u017en\u00e9 revoluce.<\/p>\n\n\n\n Spisovatel Ferdinand Peroutka, jeho\u017e jm\u00e9no je spojeno se Svobodnou Evropou, jej\u00ed\u017e \u010deskoslovensk\u00e9 redakci deset let \u0161\u00e9foval, si polo\u017eil v anglick\u00e9m exilu ot\u00e1zku, zda je Bene\u0161 vinen, jak p\u0159ipom\u00edn\u00e1 server \u010cT 24. Ve stejnojmenn\u00e9 eseji nad nastolen\u00fdm dotazem p\u00ed\u0161e: \u201eJestli\u017ee na prahu nebes budeme souzeni podle sv\u00fdch cit\u016f, nen\u00ed pochyby, \u017ee je nevinen. Nebo\u0165 demokratick\u00e1 v\u00edra ani na okam\u017eik nevyhasla v jeho srdci ani se nezkalila v jeho mozku. Jestli\u017ee v\u0161ak budeme souzeni podle sv\u00fdch \u010din\u016f, pak stejn\u011b nen\u00ed pochyby, \u017ee Edvard Bene\u0161 potvrdil komunistick\u00fd uchvatitelsk\u00fd akt v \u00fanoru 1948. Neu\u010dinil nic, aby odhalil jeho n\u00e1silnost.\u201c Souzn\u00edte s Peroutkovou r\u00e9torikou? Jen p\u0159ipomenu, \u017ee p\u0159evrat se odehr\u00e1val pod taktovkou sov\u011btsk\u00fdch poradc\u016f jako byl Valerian Alexandrovi\u010d Zorin, kter\u00fd se m\u011bl pod\u00edlet na p\u0159\u00edprav\u011b pu\u010de a dokonce je zmi\u0148ov\u00e1n, \u017ee by mohl m\u00edt ur\u010dit\u00fd pod\u00edl na smrti n\u011bkdej\u0161\u00edho ministra zahrani\u010dn\u00edch v\u011bc\u00ed Jana Masaryka, syna TGM.<\/strong><\/p>\n\n\n\n A\u0165 u\u017e byly Bene\u0161ovy pohnutky jak\u00e9koli, a v tomto souzn\u00edm s Peroutkou, je pravd\u011bpodobn\u00e9, \u017ee skute\u010dn\u011b byl p\u0159esv\u011bd\u010den o hodnot\u00e1ch demokracie i v roce 1948. Faktem ale je, \u017ee v t\u00e9 dob\u011b byla ji\u017e \u0159ada informac\u00ed o tom, jak vypad\u00e1 sov\u011btsk\u00fd re\u017eim zevnit\u0159. To, \u017ee rok 1948 znamenal vpu\u0161t\u011bn\u00ed t\u011bchto princip\u016f do na\u0161\u00ed zem\u011b, nen\u00ed pochyb a domn\u00edv\u00e1m se, \u017ee i tehdy muselo b\u00fdt jasn\u00e9, \u017ee nov\u00e1 doba nem\u00e1 s demokraci\u00ed p\u0159\u00edli\u0161 spole\u010dn\u00e9ho.<\/p>\n\n\n\n Je\u0161t\u011b bych z\u016fstal u Bene\u0161e. Na jeho podporu se konaly dva studentsk\u00e9 pochody k Hradu, jeden denn\u00ed, a to 23. \u00fanora 1948 a druh\u00fd no\u010dn\u00ed 25. \u00fanora 1948, kdy na rozhran\u00ed Nerudovy ulice a \u00davozu post\u0159elil podle Pam\u011bti n\u00e1roda str\u00e1\u017en\u00edk Mana studenta lesnictv\u00ed Josefa \u0158ehounka. N\u00e1boj jej zas\u00e1hl do kotn\u00edku. Bene\u0161 ale dva dny p\u0159ed p\u0159evratem, jak p\u0159ipomn\u011bla<\/a> Pam\u011b\u0165 n\u00e1roda, nechal davu p\u0159es skupinu student\u016f, kterou p\u0159ijal v \u010dele s poslancem Josefem Les\u00e1kem, vzk\u00e1zat: \u201e\u0158ekn\u011bte sv\u00fdm koleg\u016fm a v\u0161em: M\u00e1m situaci pevn\u011b v rukou. V \u010ceskoslovensku bude zachov\u00e1na demokracie v intenc\u00edch Masarykov\u00fdch i m\u00fdch. Se v\u0161emi stranami se dohodneme.\u201c Mysl\u00edte, \u017ee tehdy u\u017e lhal, anebo byl naivn\u00ed?<\/strong><\/p>\n\n\n\n Jak Bene\u0161 uva\u017eoval, nemohu samoz\u0159ejm\u011b posoudit. Osobn\u011b v\u0161ak pro m\u011b z\u016fst\u00e1v\u00e1 velice varovn\u00e9 pr\u00e1v\u011b to, \u017ee hranice mezi naivitou a p\u0159ehl\u00ed\u017een\u00edm zla, p\u0159\u00edpadn\u011b hroz\u00edc\u00edho zla, je velmi tenk\u00e1. A je pot\u0159eba ji neust\u00e1le znovu a znovu prov\u011b\u0159ovat. N\u011bkdy m\u016f\u017ee \u010dlov\u011bk nalh\u00e1vat nejen ostatn\u00edm, ale tak\u00e9 s\u00e1m sob\u011b. V tom vid\u00edm velk\u00e9 nebezpe\u010d\u00ed politiky: aby dobr\u00e9 my\u0161lenky nezast\u00ednily obraz reality.<\/p>\n\n\n\n KDO BUDOVAL ZLO, M\u011aL BY DOSTAT MO\u017dNOST SE K\u00c1T<\/strong><\/p>\n\n\n\n \u00danorov\u00e9 ud\u00e1losti s t\u011bmi listopadov\u00fdmi z roku 1989 maj\u00ed spole\u010dnou f\u00e1mu o smrti studenta. P\u0159ed 74 lety se podle Pam\u011bti n\u00e1roda roznesla dezinformace, \u017ee Josef \u0158ehounek, jeho\u017e v roce 1948 ze \u0161koly vyhodili a v pades\u00e1t\u00fdch letech si odsed\u011bl p\u011bt let v komunistick\u00fdch krimin\u00e1lech, n\u00e1sledk\u016fm post\u0159elen\u00ed podlehl a poh\u0159eb bude m\u00edt 28. \u00fanora 1948. P\u0159i vypuknut\u00ed Sametov\u00e9 revoluce se zase hovo\u0159ilo o \u00famrt\u00ed Martina \u0160m\u00edda, b\u00fdval\u00e9ho p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edka StB Ludv\u00edka Zif\u010d\u00e1ka. Jedn\u00e1 se o n\u00e1hodu, anebo n\u011bkdo \u00famysln\u011b p\u0159i historick\u00fdch dramatech vypou\u0161t\u00ed f\u00e1my, aby situace byla je\u0161t\u011b nep\u0159ehledn\u011bj\u0161\u00ed?<\/strong><\/p>\n\n\n\n Nepochybn\u011b b\u00fdv\u00e1 p\u0159i podobn\u00fdch vyhrocen\u00fdch situac\u00edch mo\u017en\u00e9 oboj\u00ed. Jak manipulace a provokace, tak vznikaj\u00ed f\u00e1my.<\/p>\n\n\n\n
ZA PRVN\u00cd REPUBLIKY SE V\u0160EM NEVEDLO, \u010cEHO\u017d RE\u017dIM VYU\u017dIL<\/strong><\/p>\n\n\n\n